Přestože je již jasné, že spuštění nové Společné zemědělské politiky (SZP) se minimálně o dva roky (možná i více) posune, práce na přípravách nových pravidel probíhají velmi intenzivně. A to nejenom na úrovni EU, ale i na domácí půdě. Jedněmi ze stěžejních podpor, které jsou přímo spojené s daným výrobním odvětvím, jsou tzv. VCS směřující na citlivé sektory, mezi něž se řadí i telata masného typu. Jedná o jedinou platbu, která je přímo svázána s chovem masného skotu a jeho kvalitou, a proto její udržení v budoucí SZP považujeme za naprosto klíčové. Debaty o zařazení jednotlivých komodit mezi citlivé již probíhají.

Proto jsme o našem stanovisku informovali Ministerstvo zemědělství, které je finálním tvůrcem pravidel připravované SZP a rovněž Ústav zemědělské ekonomiky a informací (UZEI), který je zodpovědný za přípravu ekonomických podkladů pro MZe. Za tímto účelem jsme s tímto odborným ústavem iniciovali jednání, neboť na základě jimi zpracovávaných podkladů ministerstvo činí rozhodnutí o směřování dotační politiky v dalším programovém období.

Impulsem ke svolání společného jednání našeho svazu, zástupců dalších nevládních organizací s pracovníky UZEI a pochopitelně i ministerstva byla informace o tom, že udržení masných telat mezi citlivými komoditami bude v budoucí SZP s ohledem na kladnou rentabilitu a zvyšující se stavy obtížné. Již v prosinci jsme proto oslovili vrcholné pracovníky ministerstva, abychom jednoznačně deklarovali, že pokračování plateb na telata masného skotu považujeme za naprosto stěžejní a že jsme plně připraveni se spolupodílet na přípravě argumentace, která povede k obhajobě této formy dotace při vyjednávání s Bruselem.

Prvním větším setkáním k této otázce byla debata nad výpočty a kalkulacemi UZEI, kterými ústav vyhodnocuje ekonomické výsledky výroby KBTPM včetně systému přiřazování subvencí, přímých i nepřímých, směřujících do sektoru masného skotu. Kromě vyjasňování si některých postupů ve vztahu ke způsobu výpočtu ekonomiky jsme upozorňovali, že existují i další produkční i mimoprodukční faktory, které se mnohdy těžko finančně vyčíslují a které možná nejsou ve výstupech dostatečně zohledněny. Máme za to, že chov masného skotu bude v nejbližších letech vystaven mnoha těžkým zkouškám ať už to je uzavření obchodních dohod Marcosurem či USA, částečně se snižující poptávka po skotu, pokračující výrazné výkyvy v počasí, tlak na snižování konzumace hovězího v rámci ochrany klimatu či sílící snahy o omezení transportu živých zvířat. Do budoucna se tak dá očekávat další zhoršování ekonomických výsledků tohoto výrobního odvětví.

Podobně je tomu u zvyšujících se stavů masného skotu. Je pravdou, že ty sice ještě donedávna pravidelně rostly, ale od loňského roku začaly postupně klesat stavy krav (u nich se propad zastavil), ale hlavně počtů jalovic zařazovaných do chovu, tedy další generace. Pokud se situace nějak dramaticky nezmění, tak se to v blízké budoucnosti odrazí i na nižším počtu narozených telat.

Byť do sektoru KBPTM směřují nepřímo i další podpory (AEKO, ANC, PVP, zelená nafta atd.), platba na tele masného typu je jedinou skutečnou platbou, která motivuje chovatele k výrobě kvalitního produktu, který bude na trhu žádán. Ekonomické analýzy potvrzují, že pokud by z podpor vypadla, někteří chovatelé by skončili, neboť by se dostali i se všemi ostatními dotacemi a příspěvky do ztráty. Jiní, kteří mají své hospodaření postavené na výrazně extenzitě, by stavy drželi na minimální úrovni kvůli splnění minimálního zatížení, avšak bez větší vazby na kvalitu chovaného skotu. Pouze ti nejlepší by dokázali výpadek z dotací nahradit vyššími příjmy za prodej plemenných zvířat, v každém případě však s výraznými negativními ekonomickými dopady na celkové příjmy. I z těchto důvodů jsme v minulosti prosazovali přesunout podporu z krav na telata, neboť právě tento způsob toto umožňuje.

Jak konstatuje i materiál UZEI, chov krav bez tržní produkce mléka není možné realizovat bez podpor. Nákladová rentabilita je dlouhodobě záporná - v období let 2011-2018 se pohybovala kolem -50 až -60 %, ztráta na krávu dosahovala 16 - 18 tis. Kč/VDJ. Obdobná situace je také v ostatních členských zemích EU. Pro stabilitu odvětví a efektivitu produkce je nutné, aby i nadále do chovu krav BTPM směřovaly podpory. Po započtení všech subvencí byla ve sledovaných letech dosahována kladná souhrnná rentabilita v rozmezí 21 - 47 % avšak s tím, že mezi podniky existují značné rozdíly. Šetření UZEI ukázalo, že po vyřazení VCS na masné tele, by se zhruba třetina podniků s chovem KBTPM dostala do červených čísel.

Aby byla datová základna sloužící k ekonomickým kalkulacím chovu KBTPM co nejsirší, žádáme vás, abyste se zapojili do výzvy, kterou v návaznosti na závěry s jednání s UZEI v nejbližších dnech zveřejníme. Věříme, že zapojení chovatelů a podniků a ochota poskytnout ekonomická data bude co nejvyšší a i s jejich pomocí se nám pořadí platbu na masná telata i v budoucí SZP obhájit.