Pětisetletá historie křenovické usedlosti

Usedlost v Křenovicích pochází z 16. století, kdy ji vlastnil rod Kunášů z Machovic. Poslední potomek tohoto rytířského rodu původem z Moravy ji prodal Schwarzenberkům, kteří hospodářství notně povznesli, patřilo k jejich hlubockému panství. Po první pozemkové reformě, v roce 1922, koupil tři čtvrtiny statku spolu s 39 hektary půdy dědeček maminky mladého hospodáře - Jakub Jungwirth st. V roce 1953 byl odsouzen za neplnění dodávek, vězněn, statek byl zkonfiskován a hrozilo vystěhování celé rodiny. Jeho synu Jakubovi se však podařilo sehnat petici s dostatečným počtem podpisů proti vystěhování, a tak k němu nedošlo. Rodina ale měla zákaz vstupu na dvůr, kde od pětapadesátého roku hospodařilo nově vzniklé JZD, jemuž se v průběhu let podařilo celý objekt značně zdevastovat. Změny režimu se ani jeden z dřívějších hospodářů nedožil.

Nová éra hospodaření

Na tradici hospodaření na zdejším statku navázal zeť Jakuba Jungwirtha ml. Vladimír Placanda se svým švagrem Milanem Jungwirthem. V roce 2000 došlo k rozdělení jejich zemědělského podnikání a na křenovické usedlosti zůstal spolu se třiceti hektary půdy otec Jakuba Placandy Vladimír, ke kterému se po třech letech připojil jeho syn.

Tehdy se Placandovi rozhodli pořídit si k menšímu chovu prasat i masný skot a zajeli si do Kašperských hor pro deset jalovic masných simentálů. Až později zjistili, že čistokrevné byly pouze tři, ostatní měly podíl krve 75 až 88 %.

Nejlepší světová genetika na české farmě

„Z tohoto základu jsme pomocí inseminace a embryotransferu za 16 let vyšlechtili stádo 35 matek, z nichž více než polovina je čistokrevných. Při použití inseminace se nám osvědčila dánská genetika, kdy obzvláště potomci jednoho býka vynikají velkým tělesným rámcem, dobrou růstovou schopností a výborným osvalením. Tohoto býka jsme používali i ve formě embryí vypláchnutých z naší nejlepší krávy, zakladatelky stáda Máni. Ze zámořské genetiky jsme byli nadšeni z kanadského plemeníka, jehož dcery jsou výbornými matkami s ideálním vemenem a vynikající mléčností. Využíváme ovšem inseminační dávky takřka z celého světa, v letošním roce jsme poprvé inseminovali sami,“ informuje Jakub Placanda.

Celkem dnes na pastvinách v bezprostředním okolí křenovické farmy naleznete devadesát kusů skotu tohoto plemene. Chov je zapojen do  kontroly užitkovosti masného skotu, nejlepší býčci bývali dříve vybíráni do plemenných odchoven, kde se Placandovým v letech 2011 a 2013 podařilo získat ocenění za nejlepšího býka. Již několik roků se ale rodina naplno věnuje odchovu plemenných býků přímo na statku, a to zhruba v počtu osmi kusů ročně, které ke spokojenosti nových majitelů sama připravuje, aby s nimi byla snadnější manipulace. Zbylý zástavový skot, který není určen do chovu, je vykrmován do porážkové hmotnosti a putuje na nedaleká malá jatka.

Kvalitní hovězí jde na dračku

Přímo v prostorách statku vybudovali Placandovi na podzim loňského roku bourárnu, kde veškeré maso dovezené z jatek zpracovávají, naporcované vakuově balí a po důkladném vyzrání prodávají koncovým zákazníkům ze dvora. Část putuje rovněž do místní základní školy a do českobudějovického centra pro rehabilitaci osob se zdravotním postižením ARPIDA, s nímž farma dlouhodobě spolupracuje a podporuje ho, příležitostnými odběrateli je i několik restaurací v Českých Budějovicích a Českém Krumlově.

Nebýt nuceni prodávat s velkou péčí odchovaná zvířata překupníkům nebo na jatka, ale nabídnout kvalitní a cenově dostupné maso lidem z okolí, hlavně rodinám s dětmi - to byla vize hospodářů, kterou se během velmi krátké doby podařilo do puntíku splnit. Spojení kvality a vstřícného přístupu Lenky Placandové, která má objednávky a prodej masa na starosti, způsobilo, že je vždy vyprodáno i na několik měsíců dopředu. „Zákazníci většinou preferují rodinná balení o hmotnosti 10, 15 nebo 20 kg, která jsou složená z masa celého spektra partií, zákazníkům doporučujeme i různé recepty, jak nejlépe maso upravit,“ říká Lenka Placandová.

Skotem to nekončí

Živočišnou výrobu na statku ale nadále tvoří i chov prasat, jehož základem je dvanáct prasnic a jeden plemenný kanec, i zde je ale využívána inseminace. Selata jsou vykrmována do porážkové hmotnosti a následně prodávána buď v živém, nebo nově v půlkách, případně i vykostěné a naporcované. Okrajově se Placandovi zabývají ještě chovem ovcí masných plemen, hlavně z důvodu produkce zdravého a kvalitního skopového masa převážně pro vlastní spotřebu.

Vlastní půda výhodou 

Od roku 2003 rodina také navyšuje obhospodařovanou výměru, která aktuálně činí 212 hektarů, z nichž necelá polovina je vlastních. Pronajatou půdu se ale hospodáři snaží i nadále nakupovat. Celkem 119 hektarů tvoří orná půda a 93 ha louky a pastviny, které slouží k produkci objemných krmiv pro chovaný skot. Na orné půdě se daří převážně obilninám, z velké části potravinářské pšenici, dodávané do nedalekého mlýna v Boršově nad Vltavou. Ostatní obilniny jsou základem krmných směsí pro chovaná prasata a vykrmované býky, přičemž uskladněny jsou v krmném fondu specializované firmy, která z nich následně připravuje a na farmu dováží směsi. Do osevních postupů zapojují Placandovi každoročně jetele, z nichž mají kvalitní senáž, hlavně ale přispívají k zúrodňování půdy.

Pestrá krajina je základ

„Od počátku našeho hospodaření realizujeme myšlenku pestré krajiny. Ornou půdu máme rozčleněnou do 21 bloků, přičemž průměrná výměra jednoho činí 5,7 ha. Všechny louky a pastviny jsou zapojeny do agroenvironmentálních programů na ochranu přírody se specifickými podmínkami, např. ptačí oblast Vrbenské rybníky. V roce 2015 jsme se rovněž zapojili do programu na ochranu čejky chocholaté, která se vyskytuje na některých našich polích,“ vysvětluje mladý hospodář.  

Osetím těchto pozemků (celkem 15 hektarů) vhodnými plodinami a dodržením specifických agrotechnických postupů by rodina ráda zvýšila stav tohoto ptačího druhu, který se u nás dříve hojně vyskytoval. Je i v kontaktu se členy České společnosti ornitologické, kteří monitorují populace ohrožených ptačích druhů na našich polích.

Se sedláky za posílením a inspirací   

„Nehospodařit stylem „po nás potopa“, jak často vídáme u některých zemědělských podniků, máme, stejně jako víru ve smysl a správnost rodinného hospodaření, společnou s kolegy sedláky z Asociace. Vždy míváme možnost se o tom přesvědčit, když se zúčastníme některého z Asociací pořádaných zájezdů. Ty prodiskutované večery se stejně smýšlejícími lidmi nás opravdu hodně obohacují, posilují a inspirují v další činnosti,“ shodují se manželé Placandovi.

I oni ale mohou posloužit jako inspirace. Kromě výše zmíněného výčtu jejich činností otevírají svou farmu pro děti z mateřských škol, pro které mají připravený tematický program s cílem co nejlépe jim představit vše týkající se hospodaření. S ním se ostatně seznamují, a to denně, v přímém přenosu a velmi aktivně, i synové manželů Placandových Jakub a Aleš, na kterých je na první pohled znát, jak život na farmě milují.

Zodpovědnost, ale i radost, zkrátka životní styl

„Dlouhodobě cítíme ohromný závazek ke generacím, kterým se na této půdě děla značná příkoří, ale i k těm, které přijdou později. Kromě velké zodpovědnosti je to ale pro nás i obrovská radost, životní styl, na který nedáme dopustit, a ve kterém s láskou vychováváme naše děti. Neměnili bychom,“ shodují se s úsměvem svorně Placandovi starší i mladší.

Strávit byť jen několik hodin z jediného dne na hospodářství v Křenovicích, znamená dokonale pochopit, proč jsou rodinné farmy lékem na takřka všechny neduhy našeho venkova. I díky naprosté samozřejmosti, s jakou celá rodina vnímá svou roli v obci a jak vstřícně přistupuje k pomoci dětem a zdravotně postiženým osobám, bude odteď již napořád spojována s vítězstvím v soutěži Farma roku 2019.

Šárka Gorgoňová, ředitelka kanceláře ASZ ČR